Preambule:
Založení nového skautského občanského sdružení „Skaut-český skauting ABS“ je důsledkem minimálně posledních pěti let působení Junáka u nás. Skautští činovníci, zklamáni nežádoucími trendy v hnutí tak projevili svou vůli k jeho nápravě konkrétním činem. Nechtěli nadále být jen pasivně přihlížejícím objektem, a protože poznali, že osobní projevy nesouhlasu jednotlivců už nestačí, svobodně se rozhodli iniciovat návrat k původní cestě dosahování nadčasových skautských principů a ideálů.

1. Skautská výchova charakteru.
   Chceme být hnutím, jehož členové praktikují vlastní skautský model výchovy charakteru, vycházející jak z původních tradic zakladatele českého skautingu A.B.Svojsíka, tak ze znalosti dneška a z perspektivních potřeb společnosti. Budeme proto usilovat, aby byl skauting postupně vnímám širokou veřejností vedle rodiny a školy jako plnohodnotný, alternativní, neformální výchovný systém, zabývající se celoživotním hledáním identity člověka, a jako životní styl, snažící se o zlepšování světa individuálním působením na charakter člověka. Pro dosažení tohoto cíle považujeme skautskou výchovu, sebevzdělávání a vzdělávání za zcela prvořadý a dominantní prostředek.
2. Současné nedostatky a náročnost skautingu.
   Uvědomujeme si, že dosavadním rozvíjením spíše technické stránky skautingu, jeho managementu, byrokracie a účelového jednání na veřejnosti podle jiných, než skautských metod, došlo k zjednodušení a částečnému zdeformování skautského stylu života. Následkem toho došlo i k programové bezbřehosti, mělkosti a imitaci skautingu. Tato skutečnost je důsledkem změn jak celé společnosti, tak především rozhodnutí řady skautských generací dospělých, které určovaly společenské postoje skautingu. Skautskou výchovu a vzdělávání proto chápeme jako celoživotní úsilí všech svých členů bez rozdílu generací, protože směřování, úkoly a potřeby se v jednotlivých etapách lidského života mění. Vždy je však nutné vést plnohodnotný, mravný a aktivní život, jak to ukládá skautský slib a zákon. Touto cestou chceme působit na tu část populace, která se nechá oslovit náročností skautingu.
3. Skautské tradice a kreativita
   Skauting není konstantou ani skanzenem, k němuž chceme vzhlížet s nostalgií a pietou. Naopak, je to stále živý proces, odrážející svou dobu i regionální specifika. Chceme proto usilovat jak o renesanci těch původních skautských kořenů, které mají i dnes sílu oslovovat, tak o postupné vytváření nových tradic jako jednoho z prostředků pro vznik skautské sounáležitosti, bratrství a sesterství napříč všemi generacemi. Toho lze dosáhnout především tvořivostí, která nás učí pozitivnímu myšlení, aktivitě, laskavému vztahu k druhým i k sobě, zdravému sebevědomí i odvaze v nejširším smyslu slova.
4. Duchovní dimenze skautingu.
   Uvědomujeme si současnou duchovní vyprahlost naší společnosti, a proto chceme být hnutím, kde je spiritualita chápána jako přirozená součást života každého člověka, a kdy jejím hledáním a naplňováním dáváme teprve svému životu skutečný smysl a nacházíme jeho opravdovou podstatu. Duchovní dimenze je pro nás nikdy nekončící a stále se obnovující proces spoluodpovědnosti za současnou i budoucí mladou generaci. Odpovědným v plném slova smyslu však může být jen ten, kdo je prodchnutý ideály humanismu, demokracie, je vzdělaný a vychovaný.
5. Vlastenectví, národní a skautská historie
   Chceme přispět nejen ke zdravému posílení národní hrdosti, ale i usilovat postupné prosazování naší vlasti v prostoru západní civilizace, a to i tím, že nebudeme zapomínat na svou minulost. Chceme přispět k poznání národní i skautské historie, jejich pozitivních i negativních stránek naší národní i skautské historie, včetně uvedení skutečných příčin a z nich vycházejících následků. Jestliže opravdu nezapomeneme na svou vlastní historii, potom se nemůže opakovat to špatné z ní a naopak to dobré se stane příkladem k následování.
6. Osobní svědectví.
   Usilujeme o to, aby každý náš člen bez rozdílu věku podle svých možností a schopností zprostředkovával svými životními postoji a názory ostatním podstatu skautingu a jeho cíle. Chceme svým životem podávat svědectví o nadčasovosti skautingu a o jeho přítomnosti v každodenním životě současného člověka, který hledá jak své kořeny, tak smysl svého života. Chceme rehabilitovat skautskou čest, kdy slovo platí stejně jako smlouva.
7. Odpovědnost.
   S pokorou si uvědomujeme, že nebudeme automaticky patřit mezi morální autoritu své vlasti jen na základě toho, že jsme skauti. O tom, zda tomu tak bude, rozhodne široká veřejnost na základě hodnocení našich postojů a skutků. Vždyť každý z nás, bez rozdílu věku, prožil totéž, co celá naše společnosti. Každý však různou měrou podlehl totalitnímu systému. Uvědomujeme si proto nebezpečí „krátké paměti“, kdy se dosud setkáváme s nejrůznějšími latentními podobami totalitního myšlení a přežíváním tehdejší pseudomorálky. Za zvlášť varující pak považujeme lhostejnost většiny mladé generace k veřejnému dění, kdy pro svůj nezájem ztrácí cit rozeznat a uvědomit si jejich nebezpečí pro existenci svobody, demokracie a humanismu ve společnosti. Jedinou a základní páteří všeho chování, má-li být mravné, je odpovědnost a vzájemná odkázanost, kterou prokazujeme den co den svým životem.
8. Návrat k poslání skautingu
   Musíme dobře poznat svět, sebe i své okolí, aby skauting byl stále tím, čím byl v době svého zrodu – především výchovným hnutím! Je proto nutné pojmenovat existující negativa a „tabu“ ve skautingu, vyhodnotit, jaký na něj mají vliv aktivity vzniklé mimo skautské prostředí, a do jaké míry došlo k zúžení jeho poslání na pouhé zaplnění volného času pro jeho členy. Dnešní společnost není již ta, ve které u nás ABS založil skauting. Proto musíme v něm prosazovat nové výchovné metody, které budou motivující, jak pro mladou generaci, tak pro činovníky, a přitom budou v souladu s jeho kořeny, principy a ideály.
9. Dospělí.
   Při vědomí vývoje situace, jak v celé společnosti, tak v našem skautingu po roce 1989, jsme se rozhodli, že činovníkem může být jen ten skaut/skautka, který v dospělosti nespolupracoval s StB a který aktivně nevykonával žádnou placenou funkci v LM, KSČ, SSM a PO SSM. Ti, kteří tuto podmínku nesplňují, ale po celých posledních deset let prokazatelně pracovali ve prospěch hnutí v duchu všech tří základních principů skautingu, mohou být řadovými členy.
10. Politická nezávislost.
    Z hlediska cílů skautské výchovy a vzdělávání by činovníci neměli projevovat názory jakékoli politické strany.
11. Členství v jiných organizacích.
    Členové extremistických organizací, náboženských sekt, zakázaných spolků apod. nebudou registrováni. Prokázání členství v těchto organizacích je důvodem pro okamžité vyloučení.
12. Spolupráce doma a v zahraničí.
    Chceme být otevřeni všem formám spolupráce a společným postupům s organizacemi, hnutími a spolky u nás i v zahraničí, které nejsou svou minulostí či prokázanými činy svých představitelů svázány s totalitními režimy.
13. Celorepubliková skautská asociace.
    V duchu čtvrtého skautského zákona budeme iniciovat vznik celorepublikové skautské asociace, jejímiž členy mohou být všechny organizace zabývající se skautingem a uznávající jeho základní principy.

Závěr:
Toto prohlášení vnímáme jako svou základní orientaci, které musíme dát postupně zcela konkrétní tvář. Klademe si v ní nesnadné cíle, které přesahují naše současné možnosti, a proto o její naplňování budeme muset usilovat nejen my, ale i další skautské generace. Vyprošujeme si pro tuto obtížnou cestu, kterou jsme si dobrovolně vybrali, dostatek optimismu a srdce naplněné láskou, pokorou, odvahou, pravdou a vírou v sílu skautství.

Přípravný výbor
Vl.Volek v.r.

V Brně, 25. listopadu 2000