Wakonda ustanovil, že den neměně následuje noc a léto následuje zimu. Můžeme se spolehnout na tyto pravidelné změny a můžeme podle nich řídit svůj život.

Tak nás Wakonda učí, že naše skutky a naše slova musí být pravdivé, abychom mohli jeden s druhým žít v míru a ve štěstí.

Po dvouleté přestávce se opět uskutečnil indiánský koncil DANS. Indiánské kmeny Delawarů, Arapahů a Navahů strávily poslední srpnový týden na malebné louce uprostřed lesů. Výraznými body programu byly:

Praxe

Každý kmen se staral sám o sebe, to znamená například, že si z přidělených surovin sám vařil veškeré jídlo. Někdy na ohništi, jindy v Setonově hrnci a jindy se peklo v pícce zvané “renoska“.

Indiánské hry a lacrosse,

Vázané stavby

Rukodělky – korálkované výrobky, bubínky, chřestítka, keramika vypálená v zemi…

Každý kmen vytvářel svůj časopis nebo noviny, takže průběh koncilu je zaznamenán podrobně den po dni z pohledu každého z kmenů. Ukázku z nich najdete mezi fotografiemi.

Komplimenty byla malá tee-pee, která mohl kdokoliv vystřihnout, ozdobit a napsat na ně někomu vzkaz nebo poděkování. Rozdávají se vždy na konci akce.

Poradní ohně

Každý večer se odehrával v jednom z týpí “poradní oheň”, kde jsme se věnovali výkladu denního hesla, zpívání a “reflexi” – hodnocení dne. Na každém pak také probíhala rozprava na témata jako jsou úcta k ohni, osobnost rádce, družinový systém, jak vidím skauting…

Dobrodružství

Hra zvaná Awo-we-po-pane, kdy jedna skupina sbírá na louce postupně 100 kamenů rozložených po metru a druhá skupina běží štafetu po trase dlouhé 8 km. Většinou vyhrávají sběrači kamenů, letos podruhé vyhrála štafeta.

Cesta – dvoudenní putování v indiánském oblečení s minimálním vybavením a pemikamem, zpestřované záludnými úkoly. Například převezení ohně přes rybník, vyrobení plavidla když máte k dispozici starou cíchu a spoustu nafukovacích balónků, nízká lana, “zrádná bažina” a další. Je to o toleranci, spolupráci a schopnosti týmové práce

Akce “Zpátky na stromy” znamenala, že na závěr koncilu, strávily kmeny 24 hodin na stromě. K dispozici měly velké množství lan a karabin. Musely si s jejich pomocí vytvořit domeček na stromě. Nejprve to považovaly za bláznivý nápad a holý nesmysl, ale potom to dokázaly a moc se jim to líbilo. Měly vytvořena nejen snesitelná obydlí ve kterých zvládly spát i vařit, ale měly také lávku, kterou byly “kmenové stromy” propojeny, aby se mohly navštěvovat.

Čas nám rychle utekl, komplimenty byly rozdány a opravdu nikomu se nechtělo odjíždět. Dobře, že nás ještě čeká zakončovací víkend. Všichni už se těší v listopadu do Prahy a my z Prahy na ně.

A za co dostala komplimenty Rada starších? Za všechny jen jeden, nechceme se moc chlubit: “…za naprosto dokonalý hry a společnost, za vše nové, čemu jsem se přiučila”

tolik za Radu starších Hanka

Navštivte naši galerii