Na Štědrý den zemřela sestra Anička Machová

Ing. Anna Machová (6. listopadu 1925 až 24. prosince 2013)

Zpráva, že sestra Anička zemřela, nás bolestně zasáhla, třebaže jsme věděli, že v posledních měsících se jí už nedaří vůbec dobře. Cítíme smutek, prázdno a víme, že žádné slovo nemůže vyjádřit nejen náš zármutek, ale především to, čím pro nás sestra Anička po celý čas byla.
Co říci – Aničko, bylo nám obrovskou ctí, že jsme mohli s Tebou a vedle Tebe kráčet po společné skautské cestě a slibujeme Ti, že se ze všech svých sil vynasnažíme Tvoji skautskou pochodeň nést „výš a dál“.

Jako 14-letá vstoupila Anička v Hodoníně v lednu 1939 do 1. dívčího skautského oddílu. Skautský slib složila 15. března 1939, tedy v den, kdy Československo obsadila hitlerovská vojska. Už tehdy si řekla: „Ten slibový odznak nesmím nikdy zradit.“ Po osvobození v r. 1945 se v Třebíči stala skautskou vůdkyní 1. dívčího oddílu a v létě se zúčastnila dívčí LŠ v Černošcích.

Při studiu na Vysoké škole sociální založila v listopadu 1945 v Brně 13. dívčí oddíl a začala spolupracovat na programu pro starší skautky (rangers).Komunisté skauting u nás ale v 50. letech zakázali. Poté byla Anička opakovaně vyslýchána pro svůj nekompromisní protitotalitní postoj a též kvůli skautingu

. Na jaře 1968 se stala členkou Zemské junácké rady v Brně, později členkou Náčelnictva dívčího kmene a  instruktorkou lesních škol dívčího i chlapeckého kmene v Čechách, na Moravě i na Slovensku; přednášela též na rádcovských, čekatelských a vůdcovských kurzech především psychologii a pedagogiku

.Po opětovném zákazu skautingu komunisty v r. 1970  nepracovala již v žádné dětské organizaci. Své skautské znalosti a zkušenosti ale uplatnila ve svém povolání sociální psycholožky v pedagogicko – psychologické poradně. Tam nejčastěji pracovala s problémovou mládeží. Několik let též spolupracovala s předním českým odborníkem na dětskou psychologii prof. Zdeňkem Matějčkem.

V lednu 1990 nastoupila opět do skautské služby a do r. 1993 zastávala funkce místonáčelní, zpravodajky a instruktorky dívčích LŠ Dívčího kmene Junáka. V r. 1991 zorganizovala a vedla též Instruktorskou dívčí LŠ s mezinárodní účastí pro Český i Slovenský skauting v Zubří.

V dalších letech se věnovala i spolupráci s rakouskými a slovenskými skautskými činovníky. V této době se stala v Junáku členkou čestného Svojsíková oddílu. Na sněmu v r. 1995 již nekandidovala do ústředních orgánů, protože nesouhlasila se změnou stanov a vývojem v Junáku. Dál však přednášela jako řadová instruktorka na LŠ a na vůdcovských kurzech obou kmenů.

V r. 2000 osobně podpořila vznik Skauta ABS a v dalších letech se účastnila jeho dívčích LŠ.Za obětavou skautskou službu a vysoce profesionální práci obdržela česká i slovenská skautská vyznamenání – Junáckou medaili díků, Řád junácké lilie, Stříbrnou Syrinx, Řád Čestné lilie v trojlístku – zlatý stupeň, Skautskou lásku a Řád Stříbrného trojlístku Československého Junáka.

Sestra Anička po celou dobu svého působení v našem skautském hnutí nikdy a nikomu nedávala najevo své hluboké odborné znalosti, byla za každé okolnosti pravou dámou s vytříbeným společenským chováním a pečlivě upraveným zevnějškem. Pro svůj naprosto jednoznačný postoj ke skautingu a dodržování jeho základních etických hodnot si získala přirozenou autoritu v každém skautském společenství, a to i mezi svými názorovými odpůrci. Měla jemný smysl pro humor a ironii, byla osobně skromná, přitom na sebe i své skautské sestry a bratry náročná, v každém svém konání dokázala být hluboce lidská a odvážná.

Sestra Anička nám bude moc chybět. Měli jsme ji rádi, učili jsme se od ní, co to znamená být věrni skautskému slibu v každé době, a že práce na sobě nikdy nekončí. Aničko, děkujeme Ti za vše a v našich srdcích máš pevné místo již dávno!