25. – 27. 4. 2014

Pátek:

Sraz na výpravu Ivančeny byl u pošty. Přišli: Pírko, Sekáč, Kuba, Honza R., Lenka, Arini, Garp, Myšák, Martin, Stín, Rian, Skukum, Papao, Ewernya, Tom a Vočko.

Až jsme přišli všichni, tak jsme se odebrali do vestibulu hlavního nádraží a počkali jsme, až pojede rychlík. V rychlíku moc místa nebylo, tak jsme si přisedali k někomu jinému.

Jeli jsme přibližně 2 hodiny, přestoupili jsme do osobního vlaku, kterým jsme jeli zhruba 1 hodinu do Frýdlantu. Šli jsme do sokolovny, kde už čekali jiní skauti. V sokolovně jsme si vybalili, navečeřeli a zahráli jsme chvíli vybíjenou. Pak jsme si šli vyčistit zuby a šli jsme spát, abychom měli sílu na zítřejší výstup.

Zapsal Vočko

Sobota:

Ráno jsme se nasnídali a vyčistili zuby. Slavnostní nástup byl proveden v tělocvičně a ne, jako tradičně, venku před ní. Po nástupu jsme nasadili batohy, pláštěnky a další potřebné věci a pak jsme vyrazili. Po cestě jsme si povídali a seznámili jsme se se skauty a skautky z jiných oddílů. Dopoledne nám pršelo, ale nakonec se vyčasilo a my jsme si sundali pláštěnky. Cestou jsme šli kolem studánky, kde tekla pitná voda a někteří se i napili. Od studánky se cesta začala zvedat a byla prudší a prudší. Jakmile jsme vystoupili nahoru, tak jsme si řekli něco o historii Ivančeny a provedli slavnostní nástup v krojích. Zazpívali jsme si skautské hymny a zakřičeli jsme pokřiky. Následně jsme dostali nášivky a odnesli jsme kámen na Ivančenu a vyfotili se u ní. Někteří odvážlivci si šli vyšlápnout i na Lysou horu. Po cestě dolů jsem šel s Papaem, Vočkem ze Stopařů a Želvou a Sýkorkou ze Zlína vpředu, protože jsme šli vařit večeři. Po cestě se k nám zatoulal nějaký pes, ale nakonec se od nás oddělil. Po návratu jsme se vybalili, umyli si nohy a šli jsme vařit. Na večeři jsme „uklohnili“ těstoviny s masovou směsí. Po večeři následoval program od skautů z Jevíčka. Program mněl probíhat po cestě, ale protože byla nepřízeň počasí, probíhal až po návratu. Dostali jsme několik úkolů typu: zjisti přezdívky, proč je dotyční dostali, nebo zamysli se nad bodem skautského zákona, pro který byli popraveni skauti vzpomínaní na Ivančeně.  My jsme je museli splnit. Za určitou dobu jsme si sedli do kroužku a povídali si, jak jsme úkoly splnili. Nakonec jsme si zahráli tradiční turnaj ve hře „Slepí rytíř“. Pak proběhla hygiena a šlo se spát. Vočko a já jsme si po večerce ještě povídali s holkami z Jevíčka. A nakonec jsme šli spát také.

Ivančena se mi moc líbila, protože je to nejlepší akce za rok (hned po táboře) a také nejúdernější, což se mi líbí.

Zapsal Sekáč

Neděle:

Budíček byl v 8:00. Sbalili jsme se, vyčistili jsme si zuby a šli jsme snídat. K snídani byly buchty, Potom šli Tom, Sekáč, Arini, Honzík a Lenka do kostela a ostatní hráli fotbal. Až přišli z kostela, oblíkli jsme se do krojů a vyrazili jsme na vlak. Jeli jsme asi hodinu osobním vlakem a pak jsme přestoupili na rychlík do Brna, kterým jsme jeli dvě hodiny. Opět bylo plno, museli jsme si k někomu přisednout. Cestou jsme si povídali, četli a hráli slovní hry. Rozchod byl ve vestibulu hlavního nádraží, kde na nás čekali rodiče.

Zapsal Vočko