Vánoce, Vánoce přicházejí…

Venku fouká studený vítr a štípe mráz. Tisíce bílých sněhových vloček se snášejí z nebe a přikrývají špínu klikatých lidských cest. Mráz maluje nad ránem na okna tvar neskutečných snů. Zdaleka přišla k nám tichá noc.

Před koncem starého roku a na prahu nového dohánějí lidé zapomenuté dobré skutky uplynulého roku. Vytvořili si pár volných dnů jako svátky Štědrého večera, Tiché noci, svátky velebné slávy na nebi a pokoje pro idi dobré vůle na zemi. V tomto svátečním jiskření světýlek v čase zešeřívání nahradili původní smysl Vánoc – narození Božího Syna, příchod Lásky na svět pro záchranu lidskosti v člověku – pozlátky sváteční nálady.

Do pestrých papírků balí na konci roku své zapomenuté dobré skutky třísetšedesáti uplynulých všedních dnů a převazují je zlatými stuhami tajemství a překvapení. Hle kouzlo Vánoc, kouzlo svátku lásky jednoho večera!

Prskavka na stromku zazáří a zase zhasne, svíčka se promění v červenou slzu zapomnění. A pozítří u popelnice vyhozený stromek, který viděl štědrou lásku jednoho večera na konci roku, vlaječkami prázdných papírků cukrlat dává sváteční náladě sbohem. Na svět přišla Láska, nenašla však natrvalo místo v lidském srdci.

Pak nastává obyčejný všední den.  Zas vítr odcizení fouká a štípe lidským chladem. S koncem roku umírá na světě den dobrých skutků.

Volám vás všechny, kteří jste slavnostním slibem vzali na sebe jařmo lásky k Bohu a bližnímu:  Zastavte se, neodcházejte do budoucích všedních dnů s prázdnýma rukama, prázdnou myslí a prázdným srdcem! Nečekejte s dobrými skutky do dalších Vánoc!

Zastavte se aspoň na chvíli a přemýšlejte! Svět, lidstvo je ve velikém nebezpečí rostoucího sobectví, prázdnoty srdce, narůstání arogance moci, lží a konkurenčních bojů o peníze a moc nad člověkem – bližním, nad lidmi, nad národem… To, co jsme ještě nedávno nazývali neřestmi se dnes považuje za dobré mravy. Pomozte! Svět i naše společnost je v nebezpečí odlištění člověka.  A je jen jedna cesta k záchraně:

Najít člověka, ČLOVĚKA v sobě a aspoň v jednom ze svých blízkých,  který by po celý příští, přespříští…  rok vědomě každý den udělal aspoň jeden dobrý skutek k polidštění svému,  k polidštění člověka i ve svém dosahu k polidštění naší společnosti.

Začněme s tím ještě dnes! Aspoň jeden dobrý skutek denně. Nezapomeňte! Potom se každý všední den změní ve svátek nového srdce, ve splněný sen o pokoji, míru a lásce, v slzu radosti, v malůvky opravdového, lidského soužití, ve slávu krajiny, ve zlatou stuhu porozumění mezi lidmi dobré vůle a čistých srdcí.

A to všechno pro jeden dobrý skutek denně – Tvůj a můj. Člověka mění v lepšího jen opravdová nesobecká láska. Vánoce odcházejí… Pamatuj!

Přeji všem dobré zdraví, moudrost a radostné prožití opravdových Vánoc. Ivava