Neslovice 19. – 21. 10. 2008
letos se nám dostalo té cti pořádat Setkání družin, z něhož se bohužel kvůli nepřízni počasí a dopravy stalo jen jakési „přátelské setkání tří středisek“

a to Brna, Mladé Boleslavi (s nimiž nás poctila svou návštěvou i sestra z hlavního města a stala se tak jedinou zástupkyní čtvrtého střediska) a samozřejmě z Neslovic.

Setkání začalo oficiálně v pátek, kdy jsme společně s bratry a sestrami z Brna bojovali o šátky a hranice při bojových i méně divokých hrách na fotbalovém hřišti. Největší úspěch sklidilo „sfoukávání svíček“ – pro nás docela tradiční hra, Brňáci se s ní u nás seznámili. Vítr nám znemožňoval udržet plamínky „naživu“, takže sfouknout ty zbývající dokázali jenom borciJ
Poté, co nováčci odešli do hajan, u klubovny hry pokračovaly – nechyběla klasická „schovka“, k níž okolí klubovny skýtá výborný terén, a neméně oblíbení, avšak o poznání drastičtější, bizoni.

V sobotu ráno, po nástupu kolem deváté, kdy už dorazili i Mladoboleslaváci, přerušila důstojnou chvíli po zpěvu hymny paní řezníková v gumové zástěře a s vidlemi. Pokoušela se zjistit, kdo to jsou skauti, vyrozuměla, že jsou pracovití, a nemeškala je zaúkolovat do práce na statku. To víte, padesát slepic, deset prasat, dvacet králíků a čtyři kozy dají zabrat! Obzvlášť, když pan otec zabíjí prase u starosty. Byl by hřích nevyzkoušet tolik mladých, energií a vtipem sršících lidí.
Dvě družiny skautů a skautek se vydaly na cestu dříve, aby schovaly úkoly. Cesta za prací vedla směrem na Brahovice k hlínské rozhledně a kolem lavičky zpátky do vesnice. Vlčata a světlušky vyrazily asi dvacet minut po skautech.Během celé cesty se potýkali se úkoly od paní řezníkové – všechny souvisely s životem na vesnici. Sbírali krmení pro králíky, čistili les, hledali byliny na čaj, trénovali scénku jako ochotnické divadlo, stopovali kance pro souseda myslivce, který má internet…
Samotného pana řezníka, kvůli němuž se tolik snažili, potkali u rozhledny, kde se stali svědky zabíjačky. Tetka, která přišla pro vajíčka, místo míchání krve chudáka pana řezníka jen kritizovala. Vyšlo najevo, že vajíčka nedostane, protože slepice zanáší; skauti tedy hledali vejce – na chůdách strhli krabičky od Kindervajíčka z provázku na větvi, uvnitř našli indicie, podle nichž měli najít poklad od pana řezníka za to, že mu pomohli při práci. Dokonce mu i uklidili ve stodole, kde se válelo 15 věcí, které nedokázal vrátit na místo.

Řeznický poklad, schovaný v igelitových sáčcích, čekal na pilné pracovníky u klubovny. Hned vzal za své, vždyť byli všichni po dlouhé cestě unavení a opečený špekáček přišel vhod. Venku začínalo poprchávat, když poslední družina dojídala, sesedli jsem se tedy v klubovně, kde jsme hráli hry a zpívali s Ovsíkem.
Vesnickou hru jsem završili pantomimou typických vesnických činností, např. dojení kozy, porod telete nebo zabíjačka.
Další aktivitou byl kvíz o naší obci – všichni se rozeběhli do ztemnělých ulic a pokoušeli se najít odpovědi na otázky o stavbách a obyvatelích Neslovic.

V neděli ráno jsme společně uklidili klubovnu a vydali se na Indiánské hřiště na minigolf nebo do kostela. V půl jedné jsme se všichni sešli na zastávce na Brno, plni dojmů se rozloučili s našimi hosty i letošním setkáním družin.

Zapsala Merci Tilia Neslovice