Máme dvacáté narozeniny, a za to, že jsme se jich dočkali  vděčíme  snaze nás všech o co nejkvalitnější činnost. Takže velká gratulace. A jak tohle výročí oslavit? K narozeninám se obvykle dávají dárky, a tak to pojďme udělat také tak.

Nic není tak dobré, aby to nemohlo být lepší. Proto pojďme dát každý z nás dárek skautingu, našemu společenství, středisku, oddílu, družině. Dárek, který zkvalitní naši činnost, naše vzájemné vztahy a třeba probudí některé z pasivity. Celý příspěvek →

“Ve světě plném nejistoty a strachu září naše hnutí jako zlatý řetízek na tmavém pozadí. Tento řetízek je z ryzího zlata – našeho zákona a slibu”

lady Olave Baden-Powell

Tak jako každý rok si budeme sami sobě, a také bratrům a sestrám v našich oddílech, připomínat svátek, který slaví skauti a skautky na celém světě. Jak všichni vědí, je to den narození jak zakladatele světového skautingu sira Roberta Baden-Powella, tak jeho ženy, lady Olave.

V tento den myslíme na všechny skauty a skautky na celém světě. V oddílech si je připomeneme nějakou zajímavou hrou, netradiční pochoutkou nebo třeba jen povídáním o tom, jak to chodí u skautů v jiné zemi.

Neměli bychom však také zapomínat na starší a staré bratry a sestry, kteří se svou prací a nasazením zasloužili o to, že my můžeme dnes následovat skautskou stezku. Nezapomeňte jim proto, prosím, vhodným způsobem poděkovat za všechno co pro nás udělali. Jistě budou mít radost.

A co se týká přemýšlení, je tu jedno stále aktuální téma. Odpovězme si sami sobě na otázku: “Jsem skaut/skautka nebo jen chodím do skautu?”

A přání k tomuto svátku?

“Všem, kteří táhnou naši skautskou káru dopředu upřímně přejeme, aby měli dost elánu a nedali se odradit. A ty, kteří se na té káře jen vezou prosíme, aby aspoň nenadávali, že to drncá.”

Mnoho radosti a úspěchů nejen na skautské stezce všem za Hlavní náčelnictvo přeje Hanka

V letošním roce uplynulo již 50 let od okupace naší republiky vojsky Varšavské smlouvy, která začala 21. srpna 1968. Nezapomínáme.

Tyto řádky jsou věnovány nejen vzpomínce na tyto smutrné události, ale také všem statečným lidem, kteří nebyli k situaci lhostejní. Mezi nimi i bratrům a sestrám, kteří se stali v roce 1968 oddílovými vůdci a umožnili tak tisícům dětí poznat skauting.

Činnost mohly však oddíly vyvíjet pouhé tři roky, než byl československý skauting znovu zakázán. Během těchto let, hlavně však o prázdninách, se uskutečnily stovky táborů a lesních škol, díky nimž skautské myšlenky a zásady přetrvaly celých dalších dvacet let.

My, kteří jsme složili skautský slib právě v roce 1968, tak chceme srdečně poděkovat svým starším sestrám a bratrům, od nichž jsme se toho hodně naučili, a tak mohli v roce 1989 převzít od nich štafetu skautských ideálů a pokusit se je předat mladším generacím. Těm pak přejeme, aby nikdy nenastala doba, kterou československý skauting prožil ve 2. polovině 20. století. To však záleží na nás všech. Bez výjimky.

Tahle pohádka vznikla na letošním setkání vůdců a vůdkyň a bylo slíbeno její zveřejnění. autorkou je sestra Lucka z dívčího oddílu Sedmička. Omluva za zpoždění.

Bylo, nebylo, jednoho dne se v jeskyni v horách narodilo staré vlčici šest malých vlčat. Jak šel čas, vlčata rostla a hrála si spolu. Zkrátka dělala vše co taková malá vlčata dělávají.

Jedno z nich se ale v něčem lišilo. Bylo mnohem menší než ostatní, nemělo tak ostré zuby ani hebkou srst jako jeho bratři. Celý příspěvek →