V pořadí již páté setkání družin proběhlo ve znamení skautských výročí připadajících na rok 2005.

• 90. výročí založení dívčího skautingu
• 15. výročí znovuobnovení skautské činnosti v naší republice
• 5. výročí vzniku Skauta – českého skautingu ABS

Páté narozeniny Skauta ABS jsme se rozhodli oslavit v Praze. Sobotním programem setkání bylo putování po místech spojených se skautskou historií a večerní hra s tematikou Stínadel. Nedělní program pak byl ponechán na vůli účastníků. Během pátečního večera se sjelo 130 účastníků setkání. Je to v historii našich pravidelných setkání družin počet jednoznačně nejvyšší. Chyběli jen bratři a sestry ze středisek v Meziměstí a Šlapanicích. Po několika seznamovacích hrách byli účastníci setkání rozděleni do deseti družin tak, aby v každé byla, pokud možno, zastoupena všechna střediska. To je na našich setkáních tradice, protože tak se všichni navzájem lépe poznají, povědí si co během skautského roku zažili.

Domluvili jsme se, že se k slavnostnímu zahájení setkání sejdeme v sobotu ráno u gymnázia na Sladkovského náměstí, na místě odkud naši skauti pod vedením bratra Svojsíka vyrazili pěšky na svůj první tábor. Část účastníků zůstala v klubovně střediska „Gatagéwa“ a část našla střechu nad hlavou v nové, prostorné klubovně 4. přístavu Jana Nerudy, která je nedaleko.V sobotu dostaly družiny sešitek, kde bylo popsáno, kde proběhly nejrůznější události z historie skautingu a ke každé byl připojen drobný úkol. V souvislosti se skautskými dny na Klamovce v r. 1915 měla každá družina za úkol udělat aspoň 3 dobré skutky. V souvislosti s vynálezem dřevěné podsady bylo úkolem shromáždit co nejvíce dřívek od zmrzliny a vytvořit model podsadového stanu. Ve Stromovce, kde se také konalo Jamboree slovanských skautů v r. 1931 si měl každý sebrat kamínek a během hry ho vyměnit za žlutý špendlík – vstupenku do večerních Stínadel. Další místa, která se měla navštívit byla: škola v Křemencově ulici, bývalý palác Skaut, pamětní deska ve Strašnicích, Městská knihovna, Libeňský ostrov. Nechyběl ani životní příběh Minewawana – Mindy (Hugo Sedláčka) a návštěva pamětní desky v Panské ulici, kde je i jeho jméno. Nezapomnělo se ani na Vyšehrad – domek, kde žila Popelka Biliánová a hroby sestry Vlasty Koseové a bratra A. B. Svojsíka. Na každém z nich měly družiny zapálit svíčku a zamyslet se nad svým skautováním. Svíčku zapálit byl úkol splnitelný, tiché zamyšlení nikoliv, protože hřbitov byl plný zahraničních turistů.

Den 17. září je úmrtním dnem bratra Svojsíka, a tak se členové Hlavního náčelnictva vydali položit květiny na jeho hrob a také na hrob sestry Vlasty Koseové. Některé družiny měly to štěstí, že zde zastihly bratry Stopaře a Kondora – Strážce Svojsíkova hrobu, a tak se jim dostalo podrobného výkladu o životě našeho bratra zakladatele a jeho rodině. Vzorný skautský kroj bratra Stopaře byl v příkrém kontrastu s kroji mladých bratrů junáků, kteří u hrobu stáli čestnou stráž. Ledabylé „držení“ vlajky, černý puntíkovaný šátek kolem krku a na něm šátek skautský… Druhá dvojice pak s košilemi ležérně přes vytahané kapsáče a rozpuštěnými dlouhými vlasy… Na výzvu, aby se upravili reagovali tím, že to krojový předpis dovoluje. Minimálně každý druhý turista si hrob i s čestnou stráží fotografoval, a tak nevím, bude-li mít český skauting nejlepší vizitku…

Aby vše nebylo jen vážné, měly družiny tzv. „časovky“. To znamená dopisy, které je třeba otevřít v určený čas a bez ohledu na místo na kterém jste splnit napsaný úkol. Jedinou výjimkou byl hřbitov, kde bylo povoleno jej před plněním úkolu opustit. Vše musí mít svou míru. A tak bylo možno družiny vidět na různých místech Prahy jak hrají „Kolo, kolo mlýnský“, „Zajíček v své jamce“, „Pásla ovečky“ nebo rozplétají gordický uzel. Pro naladění na večerní hru ještě také navštívily výstavu v muzeu Dětské kresby „S Rychlými šípy nejen do Stínadel II.“Tahle část programu končila v určenou hodinu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Zde se měly družiny dozvědět, co je čeká ve zbytku dne. Nebylo to jen tak. Instrukce měl neznámý člověk a najít ho bylo možno pouze podle hesla. Heslem byla otázka: „Jezdí tady parník do Štěchovic?“ Pokud se družina zeptala správného člověka dozvěděla se, že „meruněk se letos urodilo málo“ a dostala další notýsek s pozvánkou do Stínadel a pravidly večerní hry. Tady se všichni opravdu dobře bavili, a to včetně náhodně oslovených chodců, jejichž reakce byly kupodivu pozitivní.

Nastal čas pro, bohužel příliš, krátký odpočinek, nasycení a hurá do večerní Prahy. Na Karlově mostě jsme obdrželi překvapivý úkol. Každá družina měla vypít dvoulitrovou limonádu a prázdnou láhev naplnit vodou z Vltavy aniž by kdokoliv opustil Karlův most. Dalo to trochu přemýšlení. Kdo měl KPZ byl na tom lépe než ti, kteří si vyšněrovávali tkaničky z bot… Jedné družině láhev uplavala, ostatní úkol splnili. A potom už nastalo stínadelské dobrodružství v křivolakých uličkách osvětlených stylovými lampami. Najít důkazní lístky na místech, kde byl vyfotografován Široko, zahlédnout ho a získat od něj obrázek ježka v kleci… Jenže když ho ti Vontové tak ochraňují… Široko, ale dobře chápal, že je to hra, a tak se nechal někdy chytit i od „malíčků“, kteří z toho měli opravdu velkou radost.

Hráli a bavili se všichni od činovníků z náčelnictva až po nejmenší vlče a světlušku.Cestou k zaslouženému odpočinku romantickou večerní Prahou jsme mohli sledovat pěkný ohňostroj. Druhý den ráno už jen nástup a vyhodnocení. Každý účastník si odvezl kromě účastnického lístku i zdobenou perníkovou lilii z dílny naší sestry náčelní, členové vítězné družiny pak hlavolam ježek v kleci. Třeba přibude účastníků mistrovství ve vyjímání ježka z klece.Některé oddíly jely rovnou domů, jiné měli svůj program – návštěvu zoologické nebo botanické zahrady, muzeí…

Oslava pátých narozenin Skauta ABS se tedy vydařila velice a proběhla v příjemné atmosféře hodné označení „skautská“ . A co je ještě pozitivní? Ze 130 účastníků jen 8 bylo ve věku nad 40 let. Dá se tedy předpokládat, že Skaut ABS má dobrou perspektivu do budoucnosti.